Jak se stát pěstounem

Plzeňský kraj potřebuje desítky nových pěstounek a pěstounů. Těm, kteří se stanou náhradními rodiči, pomáhají kromě Krajského úřadu také doprovázející organizace. Školí je, navštěvují a pomáhají jim zvládnout jejich roli tak, aby děti bez vlastních rodičů mohly prožít co nejspokojenější dětství.

„Jako malá jsem rodiče přemlouvala, aby adoptovali dítě z dětského domova. A když jsem před lety viděla dokument o pěstounské rodině, najednou jsem věděla, že to je má cesta,“ říká jedna z obyvatelek Plzeňského kraje, která se rozhodla stát náhradní matkou. Než s manželem skutečně podali žádost o zařazení do evidence pěstounů, uplynuly dva roky, ale dnes už i se synem žijí jako běžná rodina. „Syn chodí do první třídy a užíváme si naše nové rodičovství. Stát se pěstounkou bylo to nejlepší rozhodnutí,“ dodává.

Příběh je jedním z těch, které Plzeňský kraj sdílí v aktuální kampani Pěstuj budoucnost! pro zviditelnění tématu pěstounství. V kraji je aktuálně sice 32 aktivních pěstounů na přechodnou dobu a 250 pro dlouhodobou zprostředkovanou péči, ale nestačí to. U pěstounů na přechodnou dobu nebo v institucionální péči je kolem tří set dětí, a tak by kraj potřeboval desítky dalších pěstounů a pěstounek.

Celý proces od podání žádosti po zařazení do evidence pěstounů trvá zhruba půl roku. Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Plzeňského kraje seznamuje zájemce se vším, co pěstounství obnáší, během běžné pracovní doby a každé první pondělí v měsíci také v rámci dne otevřených dveří navíc ještě od 16 do 18 hodin. Nejdůležitější informace zveřejňuje také na webu rodina.plzensky-kraj.cz. 

Kraj na to ovšem není sám, důležitou roli v systému pěstounské péče hrají takzvané doprovázející organizace. „Mezi nejvýznamnější organizace tohoto typu v našem kraji patří Diakonie Západ – Adité pro náhradní rodiny, DOMUS – Centrum pro rodinu, Latus pro rodinu, Rozum a Cit, Sdružení pěstounských rodin – poradna náhradní rodinné péče, Dobrá rodina, Akademie nadání a Dětské centrum Plzeň,“ jmenuje vedoucí oddělení ochrany práv dětí a rodinné politiky Roman Mašek.

S doprovázejícími organizacemi uzavírají pěstouni dohodu. „Mají za úkol jim pomáhat, zprostředkovávat školení anebo je samy školit, navštěvovat je a zajišťovat pro ně respitní neboli odlehčovací péči a podobně,“ říká Roman Mašek s tím, že právě v souvislosti s odlehčovací péčí by pěstounské rodiny potřebovaly větší podporu. „Známý je také nedostatek dětských psychiatrů a psychologů,“ dodává.

Kampaň Pěstuj budoucnost! vznikla s cílem nejen zvýšit počet pěstounů, ale také rozšířit povědomí veřejnosti o této problematice. Její ambasadorkou je rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Kampaň lze rovněž sledovat na Facebooku nebo Instagramu, kde veřejnosti vysvětluje základní pojmy spojené s pěstounstvím, vyvrací mýty a sdílí příběhy těch, kteří se náhradní péči už věnují.